Ovčí porada

Pondělí, 3:12 ráno. Zasedačka za plotem. Kafe z automatu došlo už v jednu.

Beran: Tak jo, tým. Čísla za září. Skoků je o čtyřicet procent víc než loni a výkon na ovci padá. Viz graf.

Č. 1: Ale to je skvělé! Víc práce! Růst!

247: (nezvedne hlavu) Já mám dneska za sebou jedenáct set skoků.

Beran: Lidi prostě nespí. Děti, hypotéky, telefon v posteli. Proto zkrátíme pauzu na trávu na dvě minuty a zavedeme skákání ve dvojicích.

Č. 1: A ranní rozcvičku! Já vstávám ve čtyři!

247: Ty ve čtyři nevstáváš. Ty ve čtyři končíš.

Černá ovce: (z rohu, nohy na stole) Mám lepší plán. Neskákat.

Beran: To nejde. Dokud člověk neusne, někdo skákat musí.

Černá ovce: Tak ať usne. Kupte mu špunty. Masku. Cokoli. Proč to máme odnášet my?

(ticho)

Beran: …To je vlastně nákladově efektivní.

Č. 1: Udělám na to tabulku!

247: Já jdu spát.

Každá noc, kterou prospíš, je volno pro celé stádo. Ovce č. 247 ti to nahlas nepoví, ale je ti vděčná.